Proč se o membránách v obuvi vůbec bavit
Membrána v obuvi patří dlouhodobě mezi nejčastější marketingová lákadla. Často je prezentována jako univerzální řešení: nepromokne, dýchá, vydrží vše. V praxi je ale realita výrazně složitější. Tento článek je zaměřen primárně na membrány v obuvi, jejich skutečnou funkci, limity a vhodné použití. Oblečení zde zmiňujeme pouze okrajově pro základní srovnání, protože technologie výroby i mechanické namáhání jsou odlišné.

Obrázek 1: Membrána v obuvi je reprezentována x-vrstvou konstrukcí, nejčastěji 3, nebo 4 vrstvou, tedy svrchní ochranná vrstva-membrána-funkční vrstva-podšívková pěna s textilií -> tu většinou vidíte, jelikož se jedná o podšívkovou textilii v přímém styku s nohou
Co je membrána v obuvi a jak funguje
Membrána v obuvi je tenká funkční vrstva vložená mezi svrchní materiál a podšívku, jejímž cílem je:
-
Zabránit pronikání vody zvenčí
-
Umožnit odvod vodních par z potu ven z boty
V obuvi se používají především dva principy:
- Mikroporézní membrány – fyzická bariéra s póry menšími než kapka vody
- Hydrofilní membrány – bez pórů, pracují na principu chemického přenosu vlhkosti
Zásadní fakt: membrána v botě nikdy nefunguje izolovaně. Její účinnost je přímo závislá na:
- konstrukci obuvi
- typu ponožky (z důvodů převádění vlhkosti)
- použité stélce (stejný důvod jako u ponožek)
- míře pohybu a pocení
Vodní sloupec u obuvi: číslo, které mate
Vodní sloupec (mm) udává, jakému tlaku vody materiál odolá, než začne propouštět vodu. V obuvi se ale často pracuje s čísly, která nemají pro běžné použití reálný přínos. Navíc, jedná se o laboratorní test za ideálních podmínek, kdy tlak vody působí na membránový spoj. Tedy šitý spoj krytý speciální páskou na membrány. Testují se spoje křížové a podélné (samozřejmě se testuje i membrána samotná, ale to je v praxi nic neříkající číslo a často jsou tyto výsledky mnohem vyšší než na šitém spoji a to klidně o desítky procent). A vzorky pro takový test jsou precizně připraveny.
Nejprve by takový vzorek měl být podroben testu ohybů a následně testován na vodní sloupec. Jak tomu doopravdy je je však na výrobci obuvi a jeho svědomí (EN ISO certifikát k obuvi značně zvyšuje pravděpodobnost kvality membrány a to díky přísnému certifikačnímu testování, i když stále trvá, že je rozdíl mezi výrobou vzorků pro test a sériovou produkcí).
Je tedy jasné, že v rámci výroby může a nemusí být kvalita a technologie odlišná oproti laboratornímu testování.

Obrázek 2: Jeden z přístrojů na testování materiálů do obuvi. Bally flexing test machine
Proč je 20 000 mm u obuvi zbytečné číslo
- běžný déšť: cca 1 500–3 000 mm
- silný déšť s větrem: cca 5 000 mm
- chůze v mokré trávě nebo brod: cca 6 000–8 000 mm
- dlouhodobá souvislá chůze nad 12h v dešti, brodu: 14 000 mm a více
⇒TIP: Pro město, turistiku, práci i běžný outdoor je u obuvi hodnota kolem 6 000 mm více než plně dostačující.
Vyšší hodnoty:
- nemají praktický přínos (pokud nemáte profesi, kdy hrozí mnohahodinové vystavení se vlhkým podmínkám -> např. vojáci)
- často znamenají nižší prodyšnost
- zvyšují pocit vlhka z potu uvnitř boty
! Důležité: U obuvi platí více než kde jinde: vyšší číslo vodního sloupce ≠ vyšší komfort.
Jak chápat hodnoty vodního sloupce v praxi
Často se objevuje otázka, jak si vůbec představit tvrzení, že běžný déšť odpovídá například 1 500–3 000 mm vodního sloupce.
Vodní sloupec není výška kaluže ani množství spadané vody. Jde o vyjádření tlaku, který voda vyvíjí na materiál.
Zjednodušeně si to lze představit takto:
- představme si úzký svislý válec naplněný vodou
- výška tohoto sloupce vytváří tlak na materiál v jeho spodní části
- čím vyšší sloupec, tím vyšší tlak
Hodnota 1 500–3 000 mm tedy znamená tlak, který by na materiál působil, pokud by na něj nepřetržitě tlačil vodní sloupec o této výšce.
Proč má déšť „jen“ několik tisíc mm
Kapky deště dopadají na povrch:
- rozptýleně
- krátkodobě
- bez trvalého statického tlaku
Proto i intenzivní déšť:
- vytváří relativně nízký tlak
- ALE může působit dlouhodobě
Vyšší hodnoty vodního sloupce se uplatní až při:
- dlouhodobém stání ve vodě, brodu, pohybu několik hodin na dešti
- kombinaci vody a mechanického tlaku
! Důležité: Tlak vodního sloupce je v praxi "nahrazen" mechanickým působením na membránu → tedy ohyby obuvi, tření/otěry mezi materiály, tlak na materiál způsobený nohou při chůzi a další.
Proč vodní sloupec není záruka sucha
U obuvi je voda do boty často netlačena shora, ale:
- proniká přes švy
- dostává se do ohybových zón
- působí v kombinaci s tlakem při chůzi
- VZLÍNÁ přes materiál až k hornímu lemu obuvi a poté se přes porézní podšívku už snáze dostane do celého prostoru.
V těchto situacích nefunguje jednoduchá logika laboratorního sloupce, protože do hry vstupuje konstrukce boty a kvalita její výroby.
Shrnutí k vodnímu sloupci
- Vodní sloupec je laboratorní vyjádření tlaku, nikoli množství vody.
- Déšť vytváří nízký tlak, ale může působit dlouhodobě.
- Reálné zatékání je kombinací vody, tlaku a konstrukce.
! Důležité: Mnohem důležitější test, než je samotné číslo vodního sloupce u membrány, je tzv: Dynamický test voděodolnosti obuvi. Obuv se upevní do přístroje s vodní hladinou, která zasahuje přibližně 1,5cm nad podešev. Přístroj simuluje chůzi ve vodě a testuje se celková odolnost konstrukce obuvi proti zatékání. Tento přístroj odhalí technologické chyby ve výrobě obuvi → tedy obuv může mít membránu s vodním sloupce klidně 40 000mm, ale pokud nebyl dodržen správný technologický postup ve výrobě, voda se do obuvi dostane třeba už za pár minut.

Obrázek 3: Dynamický test voděodolnosti obuvi - ukázka
- Zajímavost: Přístroj je standardně nastaven na cca 60 ohybů za minutu (tedy 60 kroků) a předepsaná doba je na 80 minut = cca 4800 kroků ve vodě. Je pak na výrobci, jestli chce testovat na vyšší počet, nebo stačí tento "základ". Obuv Altberg v naší nabídce je testována na 100 000 ohybů tedy cca 28h souvislé chůze ve vodě než dojde k průsaku do obuvi → to však neznamená konec životnosti membrány, ale pouze to, že těch X vlivů dostalo již vodu do obuvi. Po vyschnutí je vše zase OK.
⇒TIP: U obuvi je vždy nutné hledat rovnováhu mezi voděodolností, konstrukcí a kvalitou výroby, nikoli honit maximální čísla.

Obrázek 3: Stroj na testování vodního sloupce, hydrostatického tlaku, u membrán.
Prodyšnost v obuvi: největší nepochopení
Prodyšnost je schopnost materiálu umožnit průchod vodních par (potu) z vnitřku boty směrem ven. Nejde tedy o „větrání“, ale o difuzní proces, který funguje pouze při rozdílu teplot a vlhkosti mezi vnitřním a vnějším prostředím.
Jak se prodyšnost měří
Prodyšnost se laboratorně vyjadřuje nejčastěji dvěma způsoby:
- MVTR (Moisture Vapour Transmission Rate) – množství vodních par, které projde materiálem za 24 hodin (g/m²/24 h)
- RET hodnota – odpor materiálu proti prostupu vodních par (čím nižší číslo, tím lepší prodyšnost)
Tyto testy:
- probíhají na samostatném materiálu nebo vrstvě
- při stabilní teplotě a vlhkosti
Membrána není celý příběh
V reálné obuvi membrána nikdy nefunguje samostatně. Je pouze jednou částí tzv. vrchového sandwiche, který obvykle tvoří:
- svrchní materiál
- membrána
- podšívka
- ponožka
- stélka
Každá z těchto vrstev:
- klade odpor prostupu vodních par
- ovlivňuje výslednou schopnost boty odvádět vlhkost
! Důležité: Laboratorní údaj o prodyšnosti samotné membrány proto nelze zaměňovat s prodyšností celé obuvi.
Prodyšnost celé obuvi – klíčový, ale opomíjený faktor
U obuvi je zásadní brát v úvahu nejméně prodyšnou vrstvu celého systému. Velmi častým limitem není membrána, ale:
- silná lícová useň
- hydrofobní úprava usně
- pravidelné krémování a impregnace
Silná lícová useň ošetřená krémem nebo voskem může mít:
- výrazně nižší paropropustnost než samotná membrána
- schopnost téměř uzavřít celý systém z vnější strany
V takovém případě:
- membrána s vysokou laboratorní prodyšností
- nemá kam odvádět vodní páru
Výsledkem je:
- hromadění vlhkosti uvnitř boty
- pocit "nedýchající" obuvi
- mylné obviňování membrány, nebo obuvi (při intenzivním výkonu například bavlněná ponožka způsobuje zadržování vlhkosti) → více o materiálech v ponožkách pojednáváme v našem ČLÁNKU
Vliv konstrukce a prostředí
Celkovou prodyšnost obuvi zásadně ovlivňuje:
- konstrukce boty (výška, objem, tloušťka materiálů)
- typ svrchního materiálu
- použití hydrofobních úprav
- teplota a vlhkost okolí
- úroveň fyzické aktivity
V chladném a suchém prostředí může systém fungovat relativně dobře. V teple, vysoké vlhkosti nebo při vysoké zátěži se difuze vodních par výrazně zpomaluje.
Čísla vs. lidské vnímání
Prodyšnost je udávána v gramech vodních par na m² za 24 hodin. Lidské chodidlo ale:
- produkuje pot lokálně
- reaguje citlivě na hromadění vlhkosti
- vnímá diskomfort velmi rychle
Rozdíly mezi velmi vysokými laboratorními hodnotami prodyšnosti jsou proto:
- pro uživatele často nepostřehnutelné
- překryté vlivem konstrukce boty, svrchních materiálů, ponožek a stélky
⇒ Zajímavost: Ve většině případů právě druhý bod rozhoduje o pocitu "že noha dýchá". Za nadprůměrnou prodyšnost u membrán můžeme brát v potaz 2 g/cm²/24h (častěji uvidíme líbivější číslo a to 20 000 g/m²/24h) . Noha bez zátěže produkuje přibližně 0,1 g/cm²/24h ale při intenzivní zátěži to je už 2,6 g/cm²/24h. A to se zde bavíme o nadprůměrně prodyšných membránách. Z praxe víme, že prodyšnost membrán se standardně pohybuje mezi 1,2 a 1,6 g/cm²/24h
! Důležité: Konstrukce obuvi, vnitřní polstrování a vlastně všechny vrstvy (ponožky, stélky, podšívka, membrána, svršek) v obuvi důležitější, než číslo vodního sloupce, nebo prodyšnost! I velmi prodyšná membrána se v praxi může dostat na hranici svých možností už při střední zátěži, pokud celý systém obuvi klade vyšší odpor

Obrázek 4: Celá konstrukce, včetně ponožek a stélky nakonec určuje jestli bude v obuvi příjemně, nebo ne. Vodní sloupec nebo samotná hodnota prodyšnosti nestačí
Shrnutí k prodyšnosti
- Prodyšnost membrány ≠ prodyšnost obuvi
- Rozhoduje nejslabší (nejméně propustná) vrstva
- Svrchní materiál a jeho úprava mají zásadní vliv
- Komfort určuje celý systém, nikoli jedna hodnota
Mechanické namáhání membrány v obuvi
Na rozdíl od oblečení je membrána v botě vystavena:
- opakovanému ohybu
- tlaku při každém kroku
- tření zevnitř i zvenku
- kontaktu s potem, solí a nečistotami
Proto:
- životnost membrány v obuvi je omezená
- časem dochází ke ztrátě nepromokavosti i prodyšnosti
- membrána je spotřební funkční prvek, nikoli trvalá vlastnost boty
Typy membrán v obuvi – praktické rozdíly
Mikroporézní membrány
Výhody:
-
lepší okamžitý pocit prodyšnosti
Nevýhody:
- zanášení pórů potem a špínou
- nutnost pravidelné údržby
Hydrofilní membrány
Výhody:
- vyšší mechanická odolnost
- menší citlivost na zanesení
Nevýhody:
- pomalejší reakce na zátěž
- horší komfort při vysoké aktivitě
Kdy membrána v obuvi dává smysl
- chladné a vlhké prostředí
- střídání chůze a stání
- sníh, mokrá tráva, bláto
-
pracovní nebo outdoor použití bez možnosti přezutí (do 8h provozu)
Kdy membrána v obuvi smysl nedává
- teplé počasí
- dlouhodobá intenzivní aktivita
- velmi suché prostředá
- výrazné pocení nohou
⇒ TIP: V těchto případech může být nemembránová obuv komfortnější a zdravější a je mnohem lepší mít sebou více párů ponožek na převlečení pro udržení komfortu a sucha než konstantně vlhkou obuv a jedny ponožky.

Obrázek 5: Někdy je obuv bez membrány s převlékáním ponožek mnohem lepší volbou, než obuv s membránou a to právě kvůli vlhkosti a pocení. Obuv bez membrány navíc mnohem rychleji vysychá.
Oblečení vs. obuv (stručně a bez mýtu)
U oblečení:
- větší plocha
- menší mechanické namáhání (POZOR! Bundy, konkrétně ramena by měla být řešena pro zátěž s batohem, tedy vícevrstvá konstrukce)
-
lepší proudění vzduchu
Proto membrány v bundách a kalhotách:
- fungují spolehlivěji
- mají delší životnost
- snesou vyšší vodní sloupec bez ztráty komfortu
Poznámka: Tyto vlastnosti nelze automaticky přenášet na obuv.
Nejčastější mýty o membránách v obuvi
⊗ „Membrána v botě dýchá sama“
Ne – funguje pouze při rozdílu teplot a vlhkosti.
⊗ „Čím vyšší vodní sloupec, tím lepší bota“
Ne – často na úkor komfortu a sucha uvnitř.
⊗ „Membrána vyřeší pocení nohou“
Ne – pot vzniká vždy.
⊗ „Membrána vydrží po celou životnost boty“
Ne – je to spotřební funkční vrstva.
⊗ „Do bot s membránou mi nezateče“
NE - pokud nebyla dodržena technologie výroby a manipulace při kompletaci obuvi. V extrémních podmínkách časem "zateče" i do obuvi s membránou.
Jak se rozhodovat při výběru obuvi
Ptejte se:
- V jakém prostředí budu boty používat?
- Jak dlouho v nich budu chodit?
- Budu se více hýbat, nebo stát?
- Jaké ponožky a stélky budu používat?
⇒ TIP: Správná volba není o číslech, ale o kombinaci boty, membrány a zbytku výstroje. Více o výběru obuvi se dozvíte v našem komplexním průvodci výběru obuvi ZDE
Shrnutí
Membrána v obuvi není zázrak ani marketingový podvod. Je to funkční nástroj s jasnými limity. Extrémní hodnoty vodního sloupce vypadají dobře v katalogu, ale pro běžné použití nepřinášejí odpovídající komfort.
Skutečně funkční obuv vzniká tehdy, když:
-
je membrána zvolena přiměřeně a rozumně
-
konstrukce boty dává smysl
-
ponožky a stélky podporují odvod vlhkosti
Teprve tehdy se z membrány stává pomocník – ne problém.
PS: Ani nejvyšší laboratorní hodnota vodního sloupce nebo prodyšnosti nedokáže kompenzovat technologickou chybu při výrobě obuvi!
.png)