Pracovní obuv není jen povinnost. Jak správný výběr ovlivňuje zdraví, bezpečnost i výkon zaměstnanců

Pracovní obuv není jen kolonka v tabulce. Proč správný výběr OOPP rozhoduje o zdraví, výkonu i efektivitě firmy

Ve většině výrobních firem se pracovní obuv řeší především z pohledu legislativy. Zaměstnanec musí dostat osobní ochranný pracovní prostředek, který splňuje požadovanou normu, danou úroveň ochrany a odpovídající certifikaci. Na papíře je tedy vše v pořádku. Jenže realita provozu bývá často úplně jiná.

Stejnou bezpečnostní obuv (ve většině případů) totiž dostane pracovník skladu, operátor výrobní linky, zaměstnanec expedice i člověk, který polovinu směny tráví venku. Přestože každý z nich zatěžuje tělo jinak, pohybuje se v jiném prostředí a potřebuje od obuvi něco úplně jiného.

A právě zde vzniká jeden z největších problémů moderních provozů:

Obuv sice splňuje normu, ale neodpovídá skutečnému provozu ani člověku, který ji nosí.

##PRODUCT-WIDGETS-41228##

Norma není komfort ani ergonomie

Bezpečnostní a pracovní třídy jako O1, O2, nebo S1, S1P, S2, S3 nebo novější značení dle EN ISO 20345 a 20347 definují určitou úroveň ochrany:

• Ochranu prstů
• Protiskluzové vlastnosti
• Odolnost proti propichu
• Antistatické vlastnosti
• Odolnost vůči vodě a mnohé další.

To je samozřejmě naprosto zásadní.

Jenže norma neřeší:

• Dlouhodobou ergonomii
• Únavu chodidel
• Tlumení při dlouhém stání
• Biomechaniku pohybu
• Vhodnost podešve pro konkrétní chemické prostředí
• Tvrdnutí materiálu v čase
• Mikroklima uvnitř obuvi
• Individuální rozdíly zaměstnanců

A právě zde začíná rozdíl mezi „obuví, která splňuje normu“ a „obuví, která skutečně funguje“.

Jeden provoz ≠ jedna obuv

Typickým problémem bývá snaha sjednotit pracovní obuv napříč celou firmou.

Z pohledu nákupu to může působit jednoduše:

• Jeden model
• Jedna cena
• Jedna objednávka
• Jeden dodavatel

Z pohledu ergonomie a reálného provozu je to ale často špatně.

Obrázek 1: Výběr správně obuvi v rámci OOP není jen o splnění třídy ochrany dle normy. Je taktéž o konkrétním prostředí a vlivech, které na vybranou obuv působí.

Příklad z výroby: operátorka balení

Představme si pracovnici na výrobní lince.

• Většinu směny stojí.
• Pohybuje se minimálně.
• Potřebuje ochranu prstů.
• Provoz vyžaduje protiskluzové vlastnosti.

Z hlediska normy tedy může stačit například obuv třídy S1 s SR protiskluzem. Jenže rozdíl mezi jednotlivými modely může být obrovský.

Levná kožená obuv s tvrdou PU nastřikovanou podešví sice splní požadavky normy, ALE:

• Bude tvrdší,
• Méně tlumit nárazy,
• Více zatěžovat paty,
• Přenášet vibrace do kolen a zad,
• Zvyšovat únavu při dlouhém stání.

Naopak lehčí ergonomická obuv s kvalitnějším tlumením, vhodnou konstrukcí podešve a nižší hmotností může:

• Snížit únavu,
• Zlepšit komfort,
• Omezit bolesti chodidel,
• Zlepšit koncentraci pracovníka během směny.

A právě zde začíná ekonomika, kterou firmy často přehlížejí.

Levnější obuv často neznamená levnější provoz

Rozdíl mezi levnou a kvalitní pracovní obuví může být například 400–800 Kč na páru.

Na první pohled tedy výrazná úspora. Jenže pokud zaměstnanec:

• Po několika hodinách cítí bolest pat
• Mění stereotyp chůze
• Je unavenější
• Ztrácí koncentraci
• Zpomaluje pracovní tempo
• Častěji řeší zdravotní obtíže

Pak začíná být skutečná cena úplně jinde.

Produktivita a únava mají přímou souvislost

Ergonomie práce je dlouhodobě spojována s:

• Produktivitou
• Chybovostí
• Pracovní spokojeností
• Nemocností zaměstnanců

Studie zaměřené na pracovní ergonomii a muskuloskeletální obtíže ukazují, že bolest dolních končetin a zad může vést ke snížení výkonu o jednotky až desítky procent v závislosti na typu práce a intenzitě obtíží.

U zaměstnanců pracujících ve stoje bývá běžné:

• Vyšší únava
• Zhoršená koncentrace
• Pomalejší reakce
• Vyšší psychická zátěž ke konci směny

A právě pracovní obuv je jedním z faktorů, který tento stav výrazně ovlivňuje.

Jinými slovy, firma může ušetřit několik stovek korun při nákupu obuvi, ale následně tuto „úsporu“ zaplatit:

• Nižší efektivitou
• Vyšší nemocností
• Větší fluktuací
• Horší spokojeností zaměstnanců
• Vyšším rizikem pracovních úrazů

Chemická odolnost: problém, který se často přehlíží

Dalším naším příkladem, se kterým jsme se setkali, je potravinářský nebo mlékárenský průmysl. Setkali jsme se s případy, kdy byla nakoupena bezpečnostní obuv splňující požadovanou normu, ale už se neřešilo složení podešve a její dlouhodobé chování v konkrétním prostředí.

Například klasické polyuretanové (PU) podešve mohou být citlivé na některé chemické vlivy a provozní prostředí. V mlékárenském průmyslu může dlouhodobé působení mléčných kyselin a specifických provozních podmínek vést k:

• Tvrdnutí podešve
• Degradaci materiálu
• Ztrátě flexibility
• Výraznému snížení přilnavosti

Obuv tedy stále „vypadá použitelně“ a stále formálně splňuje původní požadavky, ale reálně už nemusí poskytovat potřebnou úroveň bezpečnosti.

A právě zde vznikají situace, kdy dochází:

• K podklouznutí
• Ztrátě stability
• Pracovním úrazům

Správný výběr pracovní obuvi musí řešit celý systém

Moderní přístup k OOPP by proto neměl stát pouze na splnění normy.

Měl by řešit:

• Konkrétní provoz
• Typ pohybu zaměstnance
• Délku stání
• Povrchy a jejich možné znečištění
• Teplotu prostředí
• Vlhkost
• Chemické zatížení
• Četnost přesunů
• Venkovní/vnitřní provoz
• Ergonomii
• Individuální potřeby pracovníků

Jinou obuv potřebuje:

• Pracovník skladu
• Svářeč
• Operátor výroby
• Zaměstnanec expedice
• Pracovník potravinářství
• Servisní technik
• Řidič
• Pracovník logistiky

A často je ideálním řešením kombinace více typů obuvi podle konkrétního provozu, nikoliv jeden univerzální model pro všechny.

Zaměstnanec velmi dobře pozná, zda firma řeší jen povinnost — nebo člověka

Pracovní obuv není pouze ochranný prostředek. Je to něco, co má zaměstnanec na nohou 8–12 hodin denně.

Pokud vaše firma:

• naslouchá problémům zaměstnanců,
• řeší jejich komfort,
• zajímá se o ergonomii,
• vybírá vhodné modely podle provozu,

má to obrovský dopad i na firemní kulturu. Zaměstnanci velmi dobře poznají rozdíl mezi „Musíme vám něco dát, protože to ukládá zákon.“ a „Chceme, aby se vám pracovalo bezpečně, pohodlně a dlouhodobě zdravě.“

A právě tento přístup často:

• Zvyšuje loajalitu
• Snižuje fluktuaci
• Zlepšuje pracovní atmosféru
• Posiluje obraz zaměstnavatele

A se vším, co tu píšeme, máme značné osobní zkušenosti.

Jak k výběru pracovní obuvi přistupujeme my

U nás se na pracovní obuv nedíváme pouze jako na produkt. Vnímáme ji jako součást pracovního systému člověka.

Při konzultacích řešíme:

• konkrétní provozy,
• typ práce,
• povrchy,
• způsob pohybu zaměstnanců (i jejich případně zdravotní problémy),
• klimatické podmínky,
• chemické zatížení,
• ergonomii,
• komfort,
• dlouhodobou zátěž organismu.

Pomáháme firmám:

• analyzovat provoz,
• vybrat vhodné typy obuvi,
• optimalizovat OOPP,
• předcházet problémům,
• zvýšit komfort i efektivitu práce.

Součástí řešení tedy může být:

• Individuální doporučení
• Testování obuvi
• Konzultace přímo v provozu
• Řešení kombinace obuv + vkládací stélka + ponožky
• Návrhy vhodných modelů pro různé typy zaměstnanců

Protože správně zvolená pracovní obuv není zbytečný náklad. Je to investice do zdraví lidí, bezpečnosti, výkonu, stability firmy a dlouhodobé efektivity provozu.

Potřebujete pomoci s výběrem pracovní nebo bezpečnostní obuvi pro váš provoz?

Rádi vám pomůžeme s analýzou provozu, doporučením vhodné pracovní obuvi i komplexním řešením ergonomie pracovního prostředí. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.