Puchýře na nohou: proč vznikají a jak jim účinně předcházet

Poznámka autora:

Puchýře na nohou patří mezi nejčastější problémy turistů, vojáků, pracovníků v terénu i sportovců. Přestože bývají považovány za běžnou součást dlouhé chůze, ve skutečnosti jsou většinou známkou nevhodné kombinace obuvi, ponožek, stélek nebo nedostatečné fixace chodidla. V tomto článku si vysvětlíme, proč puchýře vznikají a jak jim účinně předcházet.

Puchýř není náhoda. Není to ani známka toho, že jste ušli příliš mnoho kilometrů. Ve většině případů jde o důsledek špatně fungujícího systému chodidlo - ponožky - stélka - obuv.

Jako člověk, který se dlouhodobě pohybuje ve vývoji obuvi, stélek a ponožek, vidím stále se opakující problém. Lidé řeší kvalitní boty. Pak si koupí nějaké ponožky. Ale nakonec se diví, že mají puchýře.

Jenže puchýř nevzniká kvůli jedné věci. Vzniká kvůli souhře několika faktorů najednou.

Co je vlastně puchýř?

Puchýř vzniká tehdy, když se jednotlivé vrstvy pokožky začnou vůči sobě posouvat. Kůže se vlivem opakovaného tření a tlaku oddělí od spodních vrstev a vzniklý prostor se vyplní tkáňovou tekutinou. Tělo se tím snaží poškozené místo chránit.

Důležité je pochopit, že samotný puchýř vzniká pod povrchem kůže. To znamená, že když začnete cítit pálení nebo "horké místo", poškození už často začalo.

Tři hlavní příčiny vzniku puchýřů

1. Pohyb nohy v obuvi

Nejčastější příčinou vzniku puchýřů bývá, pokud noha v botě cestuje dopředu, dozadu nebo do stran, čímž vzniká tření. A čím déle trvá, tím větší je pravděpodobnost vzniku puchýře. To se děje v těchto případech :

• bota je příliš dlouhá,
• pata není dostatečně fixovaná,
• nárt není dotažený,
• kopyto neodpovídá tvaru chodidla,
• stélka nedrží chodidlo ve správné poloze,
• konstrukce obuvi nedostatečně podporuje biomechaniku chůze.

Mnoho lidí řeší velikost boty hlavně podle délky. Jenže stejně důležitá je šířka, objem v nártu, v obvodu prstních kloubů a tvar patní části. Konkrétně se to pak týká například výšky patního háku - tedy konstrukce, která fixuje patu, aby nedocházelo k jejímu vertikálnímu pohybu.

Obrázek 1: Patní hák je pojmenování pro správně konstrukčně tvarovanou patu v obuvi, aby zamezila jejímu pohybu.

2. Vlhkost

Vlhká kůže má výrazně vyšší koeficient tření než suchá a je mnohem náchylnější k poškození. Proto vznikají puchýře častěji:

• v létě,
• při intenzivní aktivitě,
• v neprodyšné obuvi,
• při použití nevhodných ponožek.

Pot, a obecně vlhkost, změkčuje pokožku a ta je následně náchylnější k mechanickému poškození.

3. Bodový tlak

Některé puchýře nevznikají třením, ale tlakem. Typicky v těchto místech:

• na malíkové hraně,
• pod hlavicemi nártních kostí,
• na patě,
• na deformovaných prstech.

Pokud je tlak vysoký a dlouhodobý, dochází ke stejnému výsledku – oddělení vrstev pokožky a vzniku puchýře.

Jak poznat, že je noha v botě správně fixovaná?

Tohle je podle mého názoru nejdůležitější část celého článku. Můžete mít nejlepší ponožky na světě, ale pokud noha v botě plave, puchýřům nezabráníte.

Správně fixovaná pata

Při chůzi do kopce:

• pata se nezvedá,
• necítíte klouzání nahoru a dolů,
• nevzniká pocit "pumpování" v patní části.

Pokud při výstupu cítíte pohyb paty (jak je výše popsáno), je něco špatně.

Správně fixovaný nárt

Po dotažení tkaniček:

• chodidlo necestuje dopředu,
• prsty nenaráží do špičky,
• bota netlačí na nárt.

Nárt funguje jako hlavní fixační bod chodidla. Správná outdoorová obuv má nártové očka, či háky, více "zapuštěná" směrem ke kotníkům právě pro vyšší fixaci nártu a omezení pohybu nohy v obuvi.

•TIP: Test na schodech

Jednoduchý test:

1. Postavte se na schod.
2. Přeneste váhu na špičku.
3. Simulujte sestup.

Pokud chodidlo jede dopředu a prsty narážejí do špičky, fixace není dostatečná.

##PRODUCT-WIDGETS-41228##

Ponožka není jen kus textilu

Mnoho lidí stále vybírá ponožky podle ceny nebo materiálu uvedeného na etiketě. Avšak etiketa říká, jaký podíl hmotnosti materiálů je v celkové váze ponožky (více se o tom rozepisujeme v našem ČLÁNKU). Neříká, jak kvalitní materiály to jsou a jak jsou v ponožce konstrukčně rozloženy.

Z toho vyplývá, že důležitější jak štítek často bývá:

• celá konstrukce ponožky,
• schopnost odvádět vlhkost,
• stabilita materiálu,
• absence záhybů,
• správná velikost.

Ponožka musí fungovat jako přechodová ochranná a funkční vrstva mezi nohou a obuví.

Její úlohou není pouze zahřívat. Jejím úkolem je odvádět vlhkost, snižovat tření, stabilizovat chodidlo, chránit exponovaná místa.

 Jak kombinovat ponožky a obuv

Letní obuv (například textilní) bez membrány

Nejlepší varianta pro vysokou zátěž.

Doporučuji:

• lehkou prodyšnou ponožku (u nás je to PRO-AIR,
• polypropylenové nebo kombinované vlákno,
• síťované zóny pro vyšší prodyšnost.

Cílem je maximální odvod potu.

##PRODUCT-WIDGETS-41655##

Obuv s membránou

Tady vzniká více problémů. Membrána sice brání průniku vody zvenku, ale zároveň omezuje odchod vlhkosti zevnitř.

Proto doporučuji:

• syntetické ponožky s vysokým transportem vlhkosti (syntetika v sobě nedrží vlhkost a kvalitní syntetiku nerozeznáte od bavlny),
• případně merino se syntetickým vláknem, které merino chrání před opotřebením z vnější styčné vrstvy,
• vyhnout se silným bavlněným ponožkám.

Bavlna dokáže nasát velké množství vlhkosti a vysychá pomalu. Výsledkem bývá změklá pokožka a vyšší riziko puchýřů.

Zimní obuv s membránou

Zde má merino vlna velký smysl.

Ideální je:

• merino vlna v kontaktu s pokožkou,
• transportní syntetické vlákno v konstrukci ponožky,
• dostatek prostoru v obuvi.

Příliš těsná zimní obuv paradoxně vede k vyšší potivosti a většímu riziku puchýřů.

Jak udržet nohy v suchu

Během aktivity

• pravidelně větrat nohy,
• při delších túrách měnit ponožky,
• odstranit z bot písek, jehličí a nečistoty,
• nenechat vzniknout "horké místo".

Před aktivitou

Dobře fungují a máme ověřeno v praxi:

• antiperspiranty s antibakteriálními účinky určené na chodidla,
• zásypy s absorpcí vlhkosti,
• speciální přípravky proti tření.

U lidí s výraznou potivostí nohou bývá antiperspirant často účinnější než výměna ponožek.

Když už cítíte pálení

Tohle je okamžik, kdy můžete puchýři zabránit. Jakmile se objeví pálení, lokální zarudnutí, pocit horkého místa.

Zastavte.

Sundejte botu.

Zkontrolujte ponožku.

Vysušte nohu.

Přelepte místo preventivně náplastí nebo tejpem.

Ignorování prvních příznaků bývá nejčastější důvod, proč se z drobného problému stane několikadenní trápení.

Závěr

Puchýře nejsou problém kůže. Jsou problém systému. Pokud noha cestuje v botě, ponožka nezvládá odvádět vlhkost nebo je obuv zvolená pro jiné podmínky, puchýř je pouze výsledkem. Proto při prevenci vždy přemýšlejte nad celkem: chodidlo → stélka → ponožka → obuv → prostředí

Teprve když všechny části spolupracují, začnou fungovat tak, jak mají. A právě tehdy se můžete soustředit na výkon, turistiku nebo službu – místo na každý bolestivý krok.